FELV – virová leukémie koček

FeLV je nakažlivé virové onemocnění koček, které je bohužel dosud mnohdy rozsudkem smrti, i když při současných znalostech tohoto onemocnění a úrovni veterinární péče je i mnoho zvířat s touto infekcí schopno prožít dlouhý a plnohodnotný život.

Původcem je oncornavirus, dvouřetězcový retrovirus, který se používá DNA hostitele na svou reprodukci. Při přepisu vlasní DNA tak vlastní buňka kočky vyrábí nedobrovolně další a další virové kopie. Do její struktury se včlení pomocí enzymu reverzní transkriptázy.

FeLV bohužel postihuje zhruba tři až pět procent kočičí populace, což vůbec není málo.

Infekčním typem viru přenosným z kočky na kočku je FeLV- A, závažně narušuje imunitní systém a je příčinou častých oportunních infekcí, které jsou mnohdy příčinou smrti. Typ A je společný pro všechny pacienty s onemocněním. Mutací a rekombinací tohoto primárního typu v těle vznikají další typy. FeLV-B je zodpovědný za maligní bujení, způsobuje rakovinu lymfatických uzlin, FeLV-C je zodpovědný za anemii u nemocných kočiček. FeLV-T napadá přímo T lymfocyty a rychle vede k celkovému selhání imunity.

Přenos:

Virus se vyskytuje ve všech tělesných sekretech, nejinfekčnější jsou sliny. Dále je to moč, výkaly, sekrety z nosu… K nakažení dospělé kočky je nutná poměrně vysoká dávka virové nálože, proto je pravděpodobnější nakažení při dlouhodobějším kontaktu s nemocným zvířetem, krví a slinami při pokousání, používáním společných misek a toalet. Je také pravděpodobný přenos na koťata z infikované matky. Mnohem vnímavější k infekci jsou koťata, starší kočka potřebuje mnohem delší expozici virové infekci a vyšší infekční nálož viru. V prostředí je virus celkem citlivý na běžné desinfekce, vyschnutí a čistící prostředky. Na druhou stranu ve vlhku přežívá i několik týdnů.

Fáze onemocnění:

Prvotní infekce je lokalizovaná na nosohltan. Virus se dostane do mandlí, napadá makrofágy a B lymfocyty a množí se v nich. Při silné imunitní reakci ještě v nosohltanu může být infekce zastavena (abortivní infekce).

Asi za tři dny, pokud tělo nezareaguje dostatečně, se virus krví dostane do sleziny, lymfatických uzlin a brzlíku. I v této počáteční akutní fázi – primární viremie může nakažený organismus silnou obrannou reakcí imunitního systému virus přemoci a kočka neonemocní.

Tato fáze trvá několik týdnů a zhruba u poloviny nakažených jedinců přechází ve druhou fázi.

Sekundární fáze je mnohdy zásadní pro prognózu kočičky. Některé zdroje uvádějí, že je nevratná, dochází k napadení kostní dřeně a jiných tkání.

Tato fáze může vyústit v dvě zcela odlišné formy průběhu onemocnění. Latentní, resp. regresní fáze se váže na účinnější imunitní reakci. Regresivní infekce zůstává lokalizovaná v krvi, virové partikule jsou zcela zničeny a zůstávají pouze jejich kopie zapsané v DNA buněk hostitele. Lze detegovat pomocí PCR. Kočička virus nevylučuje, není infekční.

Latentní infekce nastupuje někdy v počátečním stádiu mezi třetím až šestnáctým týdnem. Virus se sice vepíše do DNA buněk kostní dřeně, ale z krve ho silná imunitní odpověď zcela eliminuje. Pokud nedojde k oslabení imunitního systému v důsledku jiného onemocnění, léčby kortikosteroidy nebo fyziologickou zvýšenou zátěží, během tří let prakticky u všech koček virus zmizí, zůstává detekovatelný pouze u osmi procent nakažených koček.

Tato fáze se může ale kdykoliv také překlopit do druhé formy, tzv pogresivní, která jinak u oslabených koček se slabší imunitní ochranou následuje bezprostředně po primární fázi a vede k těžšímu průběhu nemoci se symptomy typickými pro FeLV. Dochází k persistentní viremii a šíření infekce na ostatní zvířata prostřednicvím tělesných tekutin a dříve nebo později bez léčby vede k smrti do tří až pěti let. Nejohroženější tímto průběhem onemocnění jsou maličká koťátka, jejichž imunitní systém se teprve vyvíjí. Čím je kočička starší a její imunita odolnější, tím je pro ni snazší se nemoci ubránit.

Symptomy:

Nejčastější příčinou rakovinného bujení u koček je virus FeLV. Ten stojí také za devastací imunitního systému. Kočička se sníženou obranyschopností mnohem snáze podlehne banálnímu sekundárnímu onemocnění. Průběh nemoci má kolísavý charakter. Relativně dlouhá období bez potíží může vystřídat zhoršení a opět zdánlivé zlepšení zdravotního stavu. Kočičky s FeLV často trpí nechutenstvím, typická je gigivistomatitida, která často vede k nucenému odstranění zubů. Kočička hubne, časté jsou průjmy, záněty horních cest dýchacích a očí, kožní onemocnění, močové infekce, horečka, zvětšení lymfatických uzlin, změny chování až neurologické záchvaty. S anemií se pojí bledé sliznice, nejmarkantněji jsou viditelné bledé dásně. Nemocná matka často plody nedonosí…

Diagnostika:

ELISA test (rychlotest) detekuje z krve obě fáze onemocnění. Test IFA – nepřímá imunofluorescenční metoda, odhalí virus druhé fáze. Provádí se v laboratoři a potvrdí, zda se infekce již překlenula do této fáze nebo probíhá v případě negativního výsledku teprve primární etapa.

Více info: https://zverolekarka.com/felv/, https://www.metropolevet.cz/felv/ (zde najdete také info o T-cyte, což je injekční forma ProBoostu)