Dvě opuštěná a vážně nemocná koťata. Podle vývoje byl věk odhadnutý na zhruba 4 měsíce, hmotnost asi 600g. U jednoho ze sourozenců bylo přistoupeno k euthanasii pro klinický stav, který překročil hranici slučitelnou se životem a neúnosné utrpení. Vzhledem k jeho postižení CNS a diagnóze mokrá FIP u přeživšího kotěte byla navíc v jeho případě nasnadě suspektní neurologická forma FIP. Léčba antivirotiky u druhého kotěte podle protokolu z finančních důvodů nebyla únosná. Proto byl navržen riskantní postup, nicméně určitě lepší než milosrdné usmrcení.
Kotě bylo výrazně ikterické s abdominální efuzí při punkci žluté barvy, sliznice bledé, kachektické, dehydratované, oči a nos s hnisavým sekretem… Odběr krve nebyl možný pro extrémní dehydrataci a nulovou socializaci kotěte, které se z posledních sil bránilo. U antivirotika byla navržena dávka 15 mg/kg, což při jeho hmotnosti bylo přijatelné a od prvního dne nasazený ProBoost, který jsme majitelce věnovali. Podávala čtvrt až půl sáčku na den v několika dávkách. Nejprve rozpuštěný v tekutině přímo do tlamičky, potom nasypaný na krmivo. Aplikační schema antivirotika bylo následující: První tři dny pravidelně po 24 hodinách, potom 4 dávky po 48 hodinách a poslední 3 dávky po 72 hodinách. Potom bylo podávání antivirotika ukončeno a pokračovalo podávání pouze ProBoostu. V době ukončení antivirové terapie ustoupila žloutenka, sliznice byly růžové, sekrece z nosu a očí ustala (bylo podáváno antibiotikum Doxycyklin), při sonografickém vyšetření bylo ještě patrné malé množství volné tekutiny a prosáknutí vnitřních orgánů. Krevní analýza z finančních důvodů provedena nebyla. V současné době, což je zhruba pět měsíců od ukončení aplikace antivirotika je kotě klinicky zcela zdravé.
Čeština 
English