Thymový protein A se podílí na aktivaci CD4+ Th lymfocytů, které hrají zásadní úlohu při indukci tvorby protilátek stimulací B lymfocytů. 

B lymfocyty, které jsou zodpovědné za tvorbu protilátek čekají na signál od CD4+Th lymfocytů. Teprve potom vyzrávají a mění se na buňky produkující protilátky, tzv. imunoglobuliny. Protilátky v podstatě obalí bakterii nebo cizí partikuli a tím usnadní její pohlcení fagocytujícími buňkami. Pro ty je takto lépe “stravitelná” a po jejím pohlcení ji rozlámou na menší kousky a spotřebují na svou výživu. Když je infekce zdolána, většina T a B buněk umírá. Zůstávají ale ty paměťové, které zajistí, že při dalším kontaktu se stejným patogenem je reakce okamžitá a mnohonásobně účinnější a tak zabrání rozvinutí nemoci již na počátku. 

Dávkování pro zlepšení odpovědi organismu na aplikaci vakcín je 1-2 mcg TPA bez ohledu na hmotnost zvířete.

Vakcinovat lze pouze zdravá zvířata. Z tohoto důvodu je vhodné podávat ProBoost alespoň týden před plánovanou aplikací vakcíny a pro zlepšení jejího efektu ještě alespoň tři následující týdny.  

Bylo prokázáno, že u psů TPA zesiluje protilátkové reakce na virus vztekliny nejméně pětinásobně. Na grafu č. 3 je znázorněn účinek TPA na titry protilátek proti viru vztekliny u psů očkovaných vakcínou s usmrceným virem vztekliny. V kontrolní skupině, která byla očkována vakcínou usmrceným virem vztekliny potencovanou hliníkem, dosáhly titry protilátek proti viru vztekliny vrcholu během dvou týdnů na úrovni výrazně pod 250. Zvířata v experimentální skupině vykazovala přetrvávající zvýšené titry, které dosáhly vrcholu asi dva týdny po imunizaci, na úrovni přesahující 750.

Ve druhém modelu použitém k testování účinnosti TPA byli psi imunizováni virulentním virem psinky plus adjuvans buď hliník nebo TPA. O virech psinky (Morbillivirus) je známo, že mají imunosupresivní účinky. Účinnost vakcinace s TPA byla více než dvojnásobná.

U myší je primární ochrana, stejně jako u lidí, zajištěna zvýšenými titry protilátek proti hemaglutininovému antigenu (HA). V primární reakci na infekci chřipkou byly titry HA u myší zvýšeny 8krát. Titry byly 1:20 u mladých myší inokulovaných samotným virem a 1:160 u myší dostávajících virové inokulace plus TPA. Buňkou zprostředkovaná odpověď na chřipkový virus je rozhodující pro zotavení z infekce. To je důležité, protože „buněčná imunitní odpověď – cell-mediated immune (CMI) response“ je zaměřena na vysoce konzervativní, nestrukturální genový produkt exprimovaný na infikovaných buňkách, který je společný všem známým kmenům chřipky A. Pokud se tedy jedinec nakazí chřipkou kvůli genetické variabilitě molekuly HA, ráznější reakce CMI by mohla velmi dobře zkrátit dobu trvání nemoci, protože „paměťová“ CMI by byla zkříženě reaktivní se všemi chřipkovými kmeny.

Za účelem testování této možnosti byly myši, které byly infikovány chřipkou s nebo bez TPA , testovány za několik týdnů na jejich sekundární cytotoxickou „killer“ buněčnou odpověď proti cílovým buňkám infikovaným virem chřipky. Aktivita zabíjení měřená lýzou cílových buněk byla zvýšena nejméně 9krát u lymfocytů od příjemců TPA

Zdroj: https://patents.google.com/patent/US5616554A/en