Úloha TPA v imunitním systému

Kde TPA vzniká, jaká je jeho molekulární podoba a jak působí je známo a vědecky i empiricky prokázáno. Je na nás, abychom toho využili, možností je nekonečně.

Thymový protein A (TPA) otázky a odpovědi.

Mnoho lidí, kteří se bezprostředně neorientují v imunitních procesech odhalených vědeckým výzkumem v posledních několika dekádách, požaduje důkazy o účinnosti TPA, protože jim efekt po jeho užívání připadá neuvěřitelný, nepravděpodobný. Neumí si vysvětlit, proč je tak účinný, považují pozitivní zkušenosti druhých za smyšlený marketingový tah. Právě jim je určený tento příspěvek.

• Co je hlavní úloha TPA v imunitních procesech?

• Proč TPA pozitivně ovlivňuje dozrávání lymfocytů a jejich aktivaci stejně u myšky, křečka, králíka, psa, kočky, koně i člověka…

• Proč může pozitivně ovlivnit celou řadu potíží, které mají svůj původ v imunitě, jako jsou některé autoimunity – alergie, atopie, imunodeficience, revmatoidní artritida, lupus, osteoartritida, virové infekce, intracelulární protozoární infekce, maligní procesy, …

• Proč nemá nežádoucí účinky.

• Proč se dá předvídat, kdy pomůže a kdy ne.

Odpověď na všechny otázky je velmi jednoduchá:

TPA má v imunitním systému klíčovou, nezastupitelnou a velmi specifickou úlohu, díky níž má jeho podávání pozitivní, přiměřený a očekávatelný vliv na imunitní procesy.

Protože není možné se zcela vyhnout odborným termínům, jsou srozumitelně objasněny na konci příspěvku a vysvětlení najdete pod příslušným pořadovým číslem.

FUNKCE TPA V IMUNITNÍM SYSTÉMU:

Molekula TPA vydává diferenciační příkaz (2) nezralým a nefunkčním bílým krvinkám – thymocytům (3), aby dozrály a změnily se v plně vyvinuté, funkční buňky naivní (1) CD4+ Th0 lymfocyty, které mají schopnost a to POUZE pokud je to třeba – na základě indukce (4) po obdržení dalších informací o momentální situaci v těle rozvinout a řídit nejúčinnější a nejdokonalejší proces vedoucí k odstranění nebezpečí a chyb v procesu tzv. adaptivní specifické imunitní reakce (5).
Další zásadní úlohu má TPA opět díky řetězci imunitních procesů ve vzájemné souvislosti na diferenciaci (2) naivních (1) lymfocytů na TH1 linii CD4+Th1 lymfocytů. Tento druh krvinek se pak zaměřuje svou aktivitou hlavně na specifickou buněčnou obranu proti poškozeným nebo infikovaným buňkám, aktivuje makrofágy a uchovává informaci v paměťových buňkách, aby při dalším kontaktu byla imunitní odpověď ještě rychlejší a razantnější.
V kontextu imunitních procesů vzniká z buněčné linie CD4+ kromě helper lymfocytů i regulační populace lymfocytů – Treg, dříve nazývaných supresorové. Tyto buňky jsou vnitřním kontrolním mechanismem, který působí proti autoimunitnímu zvratu a chybné reaktivitě ostatních lymfocytů.

Tyto procesy jsou intenzivně zkoumány a mnohé vědecky dobře objasněny. Existují tisíce vědeckých publikací, za některé objevy byla udělena Nobelova cena. Právě dík těmto poznatkům moderní imunologie můžeme snadno odpovědět na všechny položené otázky.

Není nutné dokazovat, jakou roli má v imunitě T lymfocyt, jak funguje TH1 imunita a v jakém vztahu je s TH2, co se stane po aktivaci CD4+ lymfocytů a jaké to má následky atp. To jsou detailně prozkoumané a nadále intenzivně studované procesy.

Jediné co je třeba dokázat a co bylo nezpochybnitelně učiněno je to, jakou úlohu má v těchto dějích TPA.

JSOU ČTYŘI SKUPINY DŮKAZŮ O ÚČINKU TPA V ORGANISMU:

Byly předloženy důkazy v podobě vědeckých laboratotních in vivo i in vitro experimentů, nejnovější v poslední době (6). Je známo složení i struktura molekuly, místo kde se tvoří a molekulární mechanismus, jakým vydá diferenciační signál thymocytům i naivním CD4+Th0 lymfocytům.
TPA je biologicky aktivní molekula. Její struktura je evolučně velmi konzervativní, z toho plyne právě její mezidruhová homologie s minimální odlišností pro každý druh (8). V živém organismu nevzniká nic zbytečně. To je evoluční postulát. Pokud k tomu dojde a není tím zároveň zvýšena úspěšnost, evoluční novinka zanikne a nikdy se nerozšíří mezi všechny ostatní druhy. Příroda neplýtvá. TPA má tedy svou neoddiskutovatelnou úlohu v imunitního procesech, protože ho všechny vývojově dokonalejší organismy tvoří a to v orgánu, který je pro imunitu savců nejdůležitější, tedy v části brzlíku, která se nazývá thymový kortexový epitel (7) Má pro imunitu stejný zásadní význam jako inzulín pro metabolismus cukrů…., stejný význam jako interferony, tumor nekrotizujicí faktory, interleukiny, nejrůznější receptory apod. pro imunitu.

Bylo provedeno nespočet oficiálních i neoficiálních, publikovaných i nepublikovaných praktických klinických studií vlivu TPA na konkrétní pacienty a diagnózy. Některé z nich najdete i zde na webu ProBoostnow.eu (FIP, FeLV, FIV, Osteoartritida…). Byly provedeny statisíce, možná i miliony krevních rozborů, které potvrdily zvýšení množství naivních CD4+ Th lymfocytů v krvi po podání TPA u zvířat i u lidí. Statisíce TH2 autoimunit bylo kompenzováno stimulací TH1 pomocí TPA (například konkrétně pouze u FIP to jsou tisíce pacientů). Hematopoetické (9) působení cytokinovou signalizací (10) CD4+ Th lymfocytů je známé, bylo však experimentálně i v praxi potvrzeno u konkrétních pacientů právě v přímé kauzální souvislosti s podáváním TPA. TPA prostřednicvím aktivace CD4+ buněk zvyšuje počet těch krevních elementů, kterých je v dané chvíli málo.
Bylo prodáno 150 000 dávek injekční formy TPA (T-Cyte) a 480 milionů dávek perorálního ProBoostu. Kdyby TPA byl pouhým placebem, které tvoří příroda zbůhdarma, nikdy by tohoto velkého množství nemohlo být dosaženo a firma by v ohromné konkurenci všech možných vodiček, tabletek a mazání pro podporu imunity nutně brzo zbankrotovala. Při podávání milionů dávek nebyly zaznamenány v podstatě žádné nežádoucí účinky.

Příklad správného a erudovaného rozhodnutí o využití TPA v praxi:

Názorným příkladem použití například při léčbě osteoartritidy je v podstatě geniální nápad dr Terry Beardsleye, Ph.D. (objevitel TPA), který díky svému vzdělání a rozhledu v nejnovějším výzkumu pochopil souvislosti, spojil dva otevřené konce a díky tomu se dnes tisíce psů zbavilo bolesti, která se dříve pouze tlumila. Dr.Beardsley pochopil, že správným využitím nejnovějších vědeckých poznatků může i v tomto konkrétním případě nasměrovat imunitu, která disponuje všemi potřebnými prostředky, aby vlastní silou podpořenou TPA problém odstranila.

Vysvětlivky:

naivní lymfocyt = zcela plnohodnotná funkční krvinka, která se ještě nesetkala s nemocí. Naivní T lymfocyty jsou vynikajícími absolventy brzlíkové univerzity, kterou úspěšně ukončí jen jedno procento studentů s diplomem a znalostmi k výkonu praxe, ostatní jsou přinuceni spáchat sebevraždu. Jsou antigenem „nepolíbené“ panenské, ale již zcela dospělé a způsobilé :).
diferenciační příkaz = příkaz, aby se buňka začala vyvíjet a zrát určitým způsobem. Na konečný výsledek má vliv celá řada dalších molekulárních instrukcí, příkazů.
thymocyty = nezralé bílé krvinky, která se tvoří v kostní dřeni a kolují v krvi bez užitku. Teprve po diferenciačním příkazu od TPA se z nich stane velmi složitým procesem zralý a funkční T lymfocyt.
indukce = vyvolání reakce v závislosti na obdržení informací o infekci, malignitě, autoimunitní chybě,… tedy kontaktem s antigenem.
Specifická adaptivní imunitní reakce = evolučně nejdokonalejší systém imunitní obrany, který se na planetě vyvinul, hlavní úlohu mají bílé krvinky tzv. T a B lymfocyty. Je funkčně propojená s nespecifickou obranou, která zasahuje rychle v první chvíli nebezpečí do té doby než sama převezme otěže. Bez ní by naše imunita odpovídala zhruba vývojovému stupni medůzy a byla odkázána pouze na nespecifickou a také chybující akci krvinek, které útočí proti všemu, co se jim zdá cizí stejnou silou a mnohdy nekontrolovatelně a až do úplného vyčerpání (př. Granulocyty..).
Vědecké publikace a výsledky teoretického výzkumu TPA in vivo i in vitro jsou uvedeny v příslušných kapitolách zde na webu. V nedávné době proběhly další experimenty, například o vlivu TPA na Jurkat demortalizované klony lidských thymocytů atp. I tyto in vivo experimenty v brzké době budou pro odborníky zpřístupněny na tomto místě.
Epitel thymového cortexu = vrstva buněk části brzlíku, která se nazývá kůra. Tyto buňky mají mj. úlohu vyrábět brzlíkové hormony.
Mezidruhová homologie = TPA pozitivně ovlivňuje dozrávání lymfocytů a jejich aktivaci stejně u myšky, křečka, králíka, psa, kočky, koně i člověka. Molekula se u jednotlivých druhů liší jen minimálně a zachovává si funkčnost napříč jednotlivými druhy savců a zdá se, že i ptáků. Studium molekulární struktury vedlo k poznání, že se jedná o molekulu podobnou SERPINŮM. Jsou evolučně velmi staré a proto společné pro mnoho živých organismů.
Hematopoéza je zjednodušeně proces vzniku červených a bílých krvinek a krevních destiček v kostní dřeni.
Cytokinová signalizace = vysílání molekul, které nesou příkaz k zahájení určitého děje. Nejvíce jich tvoří CD4+Th lymfocyty, dále například makrofágy atp.