Jediný způsob, jak kočku ochránit před felinní infekční peritonitidou je zajistit silnou a bezchybně fungující imunitní odpověď v každém okamžiku jejího života.

Cílem prevence je minimalizovat pravděpodobnost onemocnění infekční peritonitidou a jako velmi užitečný prostředek, kterým toho lze dosáhnout je ProBoost. ProBoost aktivuje imunitní systém přesně takovým způsobem, který velmi účinně zabrání vzniku onemocnění . 

proč kočka onemocní ↓↓

Proč některá kočka onemocní a jiná ne.

 

 

působení proboostu ↓↓

Jak ProBoost ovlivňuje imunitu a chrání kočky před onemocněním.

 

 

dávkování prevence ↓↓

Dávkování pro prevenci fip v různých fázích života kočky.

 

 

Praxe ↓↓
zdravá kočka

Pomocí ProBoostu v Evropě chráníme kočky před FIP již dva roky.

 

Proč některá kočka onemocní a jiná ne.

Proč neonemocní všichni nosiči enterálního viru? Proč se u některé kočky rozvine onemocnění FIP a u jedince i s celoživotně vysokou náloží enterálního viru nemoc nikdy nepropukne?

      Zásadní roli sehrává stav imunitního systém konkrétního zvířete v kritickém okamžiku zahájení expanze nebezpečného zmutovaného typu koronaviru s afinitou k makrofágům do těla . Je-li adaptivní specifická buněčná imunita i díky dostatečné nabídce aktivačního mediátoru, thymového proteinu A, ve vynikající kondici, včas a účinně zabrání přechodu relativně neškodné střevní infekce FeCoV do smrtelně nebezpečného generalizovaného onemocnění. 

      Posílení specifické protivirové obranyschopnosti ProBoostem může pomoci kočkám střevní infekci zcela potlačit a pokud se stihnou některé zmutované virové partikule FIPV dostat do krve, jsou včas objeveny a zničeny.  Zdravý a silný imunitní systém je schopen se infekce zbavit přirozeným způsobem i bez vnější pomoci. Bohužel mnoho faktorů během života kočky působí byť přechodné oslabení imunity. Pokud během této indispozice  tělo bojuje s virovou infekcí, nemusí přirozená ochrana fungovat plnohodnotně a nemoc propukne v plné síle. 

      ProBoost podporuje  adaptivní část imunitního systému, která disponuje schopností specifickým způsobem uchovávat informaci o proběhlé infekci a při jejím opakování je pak organismus schopen zareagovat mnohem rychleji a s větší razancí než při prvním kontaktu. Proto udržení silné adaptivní imunity chrání kočky před reinfekcemi střevním virem.  

Environmentální vlivy –  podmínky, jaké má zvíře k životu.

Souběžně probíhající další onemocnění.

I v obtížných podmínkách, za nedostatku nebo při nemoci a zejména po pravdě řečeno právě tehdy může pomoci stimulace správné imunitní reakce předejít vážným důsledkům plynoucím z tohoto stavu.

      ProBoost, resp. procesy, na nichž se TPA účastní, působí výrazné posílení aktivity těla v boji s jakoukoli infekcí, ať už je způsobena virem, bakterií nebo plísní. Kočička tak není sužována dalšími zdravotními problémy, které odčerpávají drahocené síly. S vysokým nasazením se imunita zaměří na původce calicivirózy, rhinotracheitidy, FeLV, FIV, mycoplasmu, dermatofyty, autoimunitní komplikace, nádorové buňky… pokud se nepodaří je zcela porazit, tedy je alespoň potlačí.

      TPA silně stimuluje protivirovou aktivitu imunitního systému, která také samozřejmě vede ke zničení enterálního viru dříve, než jeho nebezpečná mutace FIPV pronikne do krve. Pokud k tomu dojde, zapojí se Th1 lymfocyty, jejichž determinaci právě vyvolává přítomnost TPA. Nakažený makrofág je zničen i s viry, které se usídlily uvnitř. Generalizovaná infekce tak končí dříve, než začala.

FIP je častým následkem oslabení imunitního systému primárním imunosupresivním onemocněním, jako je FeLV a FIV. FIP je častější u zvířat, jejichž imunitní systém je oslabený špatným výživovým stavem, infestací parazity a souběžně probíhajícími infekčními nemocemi.

 

Predispozice –  vrozeně nebo dědičně chybná imunitní reakce.

      Není zatím známo, jakým mechanismem se může podílet genetická predispozice na větší vnímavosti některých jedinců k propuknutí FIP. Obecně se jeví jako nejpravděpodobnější porucha v některém z procesů, které odpovídají za slabší nebo nevyváženou imunitní reakci na infekci. Cesta k uzdravení však nikdy není pouze jednosměrná a předem daná. Vždy existují náhradní mechanismy.

     Zvýšení počtu zralých CD4+ helperů  a jejich determinace směrem k Th1  se jeví na základě empirických zkušeností jako efektivní možnost, jak tento vrozený defekt imunitní reakce obejít a kompenzovat.

Probíhají výzkumy o geneticky podmíněné vyšší susceptibilitě k onemocnění. Je již vytipováno a studováno několik mutací, které by se mohly na tomto procesu podílet. Je velmi pravděpodobné a klinická praxe to potvrzuje, že vrozeně méně efektivní imunitní systém bude vykazovat větší vnímavost i k jiným infekcím, které se u zvířat s dobře fungující imunitou buď neprojeví vůbec nebo jenom v lehčí formě. Typické jsou například dermatofytózy, demodikózy, alergie, zhoršený průběh virových a bakteriálních infekcí, mycoplasmové infekce u mladých zvířat atp. Dá se říci, že jedinci, kteří jsou náchylní k horšímu průběhu těchto infekcí ve srovnání se zdravou populací, budou náchylnější i k propuknutí FIP.

Nezralý nebo naopak vyčerpaný imunitní systém v závislosti na věku

      Nejčastěji onemocní mladá zvířata ve věku do jednoho, resp. s klesající četností až do tří let a potom opět kočky v seniorním věku. I tato skutečnost přímo úměrně závisí na stavu rozvoje resp. ve vyšším věku regrese imunitních procesů. Zcela zásadní je pro pravděpodobnost onemocnění tedy věk kočičky. Mladé zvíře s dosud jen málo zaplněným seznamem patogenů s nimiž má jeho imunitní systém zkušenost nebo senior, jehož imunitní systém je již značně vyčerpaný a utlumený hlavně v důsledku prakticky nefunkčního brzlíku, to jsou modelové příklady adeptů na FIP. I tady pomáhá TPA. Kotěti pomáhá stimulace aktivní reakce na přítomnost viru včas a správně zareagovat a především posílenou zpětnou vazbou zabránit těžkému průběhu ze špatné koordinace imunitních procesů.

      Stárnoucí kočka nedisponuje dostatkem thymových humorálních faktorů potřebných k produkci zralých naivních T lymfocytů a jejich aktivaci, protože brzlík jejich tvorby již není schopen. Některé z nich se v menší míře mohou tvořit i v jiných tkáních, některé ne. Proto má ohromný význam doplnění právě TPA, který je produktem syntézy epitelových buněk brzlíku a tím celý systém znovu resetovat. U starších kočiček je navíc podávání TPA indikováno i z důvodů četných nemocí spojených se stárnutím. Často se slábnoucí imunitou přicházejí komplikace s horší reakcí na infekce, malignity, autoimunitní onemocnění, postižení kloubů… i v tomto případě může velmi pomoci znovunastavení a posílení imunitních procesů na úrovni aktivace jejich řídícího elementu, kterým je pomocný T lymfocyt.

Jak ProBoost ovlivňuje imunitu a chrání kočky před onemocněním.

Podávání ProBoostu ať již přímo nebo nepřímo pozitivně ovlivňuje všechny z hlavních příčin oslabení imunitní reakce na infekci enterálním FeCoV, tedy střevním kočičím koronavirem, který je původcem FIP. Proto dává smysl ProBoost  pro prevenci této nebezpečné nemoci podávat. Thymový protein A stimulačně zasahuje přesně v tom místě imunitního systému, které je zodpovědné za to, jakým způsobem a jakou silou proběhne jeho reakce na infekci a že tato odpověď bude nejefektivnější a nejsilnější ze všech, které má tělo k dispozici, ale zároveň bude zaměřená pouze na nepřítele a nepoškodí organismus.

TPA se přímo účastní  procesu vývoje Th lymfocytů. Dochází tím ke zvýšení množství zralých a následně aktivovaných pravděpodobně „nejchytřejších“ bílých krvinek tzv. pomocných/helper CD4+ buněk v těle.

Pojmenování helper, tedy pomocné, je trochu zavádějící. Jejich úloha rozhodně v imunitním systému není pouze pomocná ve smyslu jakési nekvalifikované pracovní síly na výpomoc, ale právě naopak. Na jejich řídící funkci záleží, jak se imunitní systém zachová.

TPA vydá mechanismem transkripčního faktoru NF-Kb diferenciační příkaz  thymocytům k maturaci na zralé naivní CD4+ Th buňky připravené k aktivaci. Tím se významně zvýší jejich počet a tedy i kapacita pro možnost silné imunitní odpovědi po jejich diferenciaci. 

Aktivace T lymfocytu je nesmírně složitý proces. Důležitou roli v něm hraje informace, že v těle je něco špatně, například, že došlo k virové infekci, buňky v těle jsou z nějakého důvodu poškozené a podobně. Pokud funguje všechno jak má, rozběhne se kaskáda imunitních dějů. Ty jsou spouštěny signály v podobě informačních molekul, které vytvoří a vyšlou na základě vyhodnocení aktuálních potřeb právě aktivované CD4+ Th1 lymfocyty ostatním účastníkům tohoto děje.

Jediný aktivovaný lymfocyt navíc dovede naklonovat sám sebe a tak mnoho jeho vlastních kopií násobně zesílí tok regulačních příkazů, které vysílá. Tento proces není jednosměrný, ale od prvopočátku také zpětnovazebný. Tím je zabezpečeno, aby síla byla sice maximálně účinná, ale zárověň přiměřená.

Některé CD4+ T lymfocyty se přeměňují na supresorové – regulační T lymfocyty. Je to jakási divize vnitřní kontroly, která je odpovědná za tlumivé účinky na škodlivě zvýšenou aktivitu imunokompetentních buněk. Brání tak autoimunitnímu poškozování v důsledku  přehnané vychýlené imunitní aktivity.  

Záleží na mnoha okolnostech, jaká bude zvolená obranná strategie a jednu z nejdůležitějších úloh při rozhodování hrají právě pomocné/helper CD4+ buňky. O tom, kam se bude směřovat imunitní odpověď, tedy zda se budou prekurzorové CD4+ Th lymfocyty vyvíjet směrem k Th1 nebo Th2 imunitní reakci, rozhoduje informace, kterou obdrží prostřednictvím cytokinů z místa infekce. Na této informaci participuje TPA a stimuluje diferenciaci směrem k Th1,  což je pro úspěch léčby zcela zásadní. 

Aktivace a početní expanze CD4+ Th1 lymfocytů  přímo navozuje aktivaci a produkci buněčných zabijáků – cytotoxických CD8+ lymfocytů, které likvidují napadené buňky.

Stimulované kmenové buňky v kostní dřeni po obdržení cytokinových signálů od aktivovaných CD4+ helperů  zvýší produkci červených krvinek a krevních destiček. Začnou se množit NK buňky, které vyhledávají infikované buňky podle jiných znaků než CD8+. Podle aktuální potřeby roste počet příslušných bílých krvinek – neutrofilů, bazofilů, monocytů nebo eozinofilů.  Útok je vskutku frontální a nesmírně účinný.

ProBoost®Thymic Protein A aktivuje mechanismus imunitní reakce, který účinným způsobem brání překlopení neškodné enterální infekce ve smrtelné generalizované onemocnění FIP

Účinnost preventivního podávání TPA je založena na spuštění složité kaskády imunitních procesů, které vedou jednak k nastavení správné imunitní odpovědi a jednak k likvidaci enterální infekce.

Posílení Th1 diferenciace lymfocytů kompetičně nedovolí eskalaci destrukční Th2 imunitní reakce (= onemnocnění  FIP) při proniknutí zmutovaného FIPV koronaviru do makrofágů.

V optimálním případě imunitní systém nasměrovaný správným směrem efektivně zničí i střevní virovou infekci a vytvoří si o ní paměťovou informaci. Tím je zajištěna maximální ochrana proti onemocnění totální likvidací viru a přirozenou imunizací pro případ další reinfekce.

(Naivní CD4+ lymfocyty ( T helper =Th0 ) se diferencují do dvou funkčně odlišných skupin na Th1 a Th2 subpopulaci, které se liší produkcí cytokinů, které syntetizují a uvolňují do okolí a koordinují tak imunitní odpověď vybalancovanou produkcí cytokinů. Th1 vylučují: IL-2, IL-12, IL-18 a gama interferon, Th2 vylučují IL-4, 5,6,9 a IL-10.. Th1 podporují buněčnou imunitu tj. tvorbu cytotoxických CD8+ T buněk a NK buněk. Buňky Th2 ovlivňují humorální imunitu. Aktivují B lymfocyty, aby začaly produkovat specifické protilátky.)

Důvodem, proč dochází k propuknutí FIP u kočky nakažené enterálním virem, který zmutoval na FIPV s afinitou k makrofágům, je nerovnováha mezi Th1 a Th2 reakcí. Dochází k chybné eskalaci humorální Th2 reakce a buněčná Th1 reakce je více méně zcela utlumena. Stimulované B lymfocyty produkují obrovské množství protilátek. Protilátky označují virové partikule, ty jsou rychle lokalizovány a pozřeny makrofágy, které se tak ale samy nakazí. Virová strategie využívá protilátek, které je mají označit, aby usnadnily imunitnímu systému je nalézt a zničit. Paradoxně čím více virových jednotek je takto označeno, tím více makrofágů se nakazí a poslouží k další virové reprodukci. Napadené makrofágy šíří infekci do celého těla. Tvoří interleukin 6 a také 1, které zodpovídají za vznik  zánětu. Produkce TNF- α (tumor necrosis factor α) zvyšuje propustnost cév a pokud se nakažené makrofágy rozlijí do celého těla, hrozí septický šok a selhání orgánů. V cévních stěnách se ukládají imunokomplexy, což je nadměrné množství protilátek s navázanými virovými částicemi. Tato imunopatologická reakce je založená na tvorbě imunokomplexů,  které se ukládají nejenom v endotelu, ale například i v ledvinách,  lákají k sobě další bílé krvinky (neutrofily)… Dochází generalizovaně k zánětlivému poškození cév, zvyšuje se jejich propustnost, lokalizovaná imunitní reakce vede ke vzniku pyogranulomů… Onemocnění FIP je v podstatě autoimunitní sebedestrukce obrovského rozsahu. Imunitní systém ve snaze likvidovat virus poškozuje vlastní tkáně.

Velmi zjednodušeně lze proces ve kterém se uplatňuje TPA popsat jako regulaci imunitní odpovědi na infekci FeCoV pomocí zvýšení počtu a aktivací CD4+helper lymfocytů směrem k buněčné Th1 imunitní reakci. Tím je zblokována možnost vzniku generalizovaného onemocnění. Th1 kompetičně brzdí Th2. Th1 lymfocyty jsou rovněž nezbytné pro aktivaci CD8+ cytotoxických lymfocytů. Ty jsou nejúčinnějším nástrojem pro zničení virem infikovaných buněk, jakým tělo disponuje.

(U virových infekcí dochází k progresivní ztrátě kontrolní funkce zprostředkované CD8+ T buňkami vlivem poklesu populace CD4+ T lymfocytů. Funkce CD8 cytotoxických T lymfocytů totiž přímo závisí na CD4+ Th1 subtypu. Tyto buňky produkují IL-2, a IL-12 které hrají zásadní roli při stimulaci CD8+ cytotoxických T buněk proti virům. Zvýšení počtu Th1 CD4+ lymfocytů díky TPA tak umožní obnovení imunitní regulace a potlačení infekce.)

Toto je ve stručnosti příčina, proč podávání TPA funguje nejenom jako efektivní prevence, ale je také vysvětlením, proč je velice užitečné potenciálu imunomodulace prostřednictvím TPA využít jako obrovskou podporu při vlastní léčbě.

https://www.linkos.cz/files/klinicka-onkologie/27/553.pdf

https://cdn.shopify.com/…/9207/files/white_blood_01.pdf…

Dávkování pro prevenci fip v různých fázích života kočky.

Dávkování pro prevenci FIP vychází z empirických zkušeností a obecných doporučení odborníků

Již dva roky uspěšně používáme ProBoost v Evropě pro prevenci FIP.

ProBoost zvyšuje schopnost těla ubránit se virové infekci vlastními silami díky aktivaci nejúčinnějšího nástroje imunitní obrany, kterou má k dispozici, tedy CD4+ helper lymfocytů.

Proto již v prvním okamžiku virového útoku je imunitní systém schopen razantně zareagovat a potlačit infekci dříve, než se stihne rozvinout do nebezpečných rozměrů. Efektivně chrání kočky nejen proti běžným méně závažným virovým onemocněním, ale samozřejmě také proti smrtelné trojici, kterou je FIP, FeLV a FIV. Silný a zdravý imunitní systém je přirozenou hrází, která dokáže zabránit nemoci ještě dříve, než získá na síle. Proto kočky s přirozeně silnou imunitou dokážou i při kontaktu s infekcí zůstat zdravé. 

V malých skupinách a chovech rodinného typu s malým počtem chovaných jedinců, kde je nízké riziko opakovaných vzájemných reinfekcí, může ProBoost ®  přispět k úplné eliminaci enterického viru a tím snížit možnost onemocnění FIP na nulu. 

I kočky s přechodně nebo trvale oslabenou imunitou mohou s pomocí stimulace ProBoostem střevní infekci FeCoV úplně potlačit.   

Při potenciální reinfekci, která je vzhledem k ohromnému rozšíření střevní infekce felinním koronavirem velmi pravděpodobná, může v imunokompetentních „paměťových“ buňkách uchovaná informace opakovanému propuknutí onemocnění účinně zabránit již v zárodku. 

V roce 2009, tedy v době, kdy ještě nebyla k dispozici účinná antivirotika byl realizován pokus o záchranu patnácti koček s diagnostikovoanou mírnou nebo středně těžkou suchou dormou FIP. Uskutečnil se v centru Healing Hearts Animal Rrescue v Nashvillu. Jedinou medikací byl LCTI, tedy Thymový Protein A v injekční formě. Všech 15 koček se kompletně bez následků uzdravilo a zcela se zbavilo infekce jak FeCoV, tak FIPV. 

V Polsku bylo sledováno na veterinárním pracovišti několik koček – měřeny změny titru protilátek v krvi, IgG, IgM a PCR z trusu a byla potvrzena infekce FeCoV. ProBoost byl podáván v dávce půl sáčku/den. Při kontrole za dva měsíce bylo konstatováno ukončení aktivní infekce enterálním virem. Tuto informaci jsme převzali z osobní konzultace s veterinární lékařkou J. A. (GDPR) z Polska , která se soukromě ve své praxi zajímá o léčbu FIP a použití ProBoostu ve prospěch zvířat. Ze stejného zdroje je informace, že kočce s mírně zhoršeným zdravotním stavem a prokázanou přítomností FIPV v krvi metodou PCR (tj. susp. suchá forma FIP) po několikaměsíčním podávání ProBoostu nebyl již virus ani opakovaně detekován a kočka se jeví laboratorně i klinicky zcela zdravá. 

Při zapojení posílené reakce adaptivní části imunitního systému do eliminace infekce enterálním virem je při reinfekci předpokládatelný a pravděpodobný vliv imunitní paměti po proběhlé předchozí viróze a snadnější utlumení infekce nebo dokonce vlivem získání přirozené odolnosti zablokování propuknutí nákazy. Předpokládáme tak po určitou dobu možnost přirozené imunizace (přirozené očkování) v důsledku infekce poražené silnou vlastní imunitní reakcí.

Ve větších chovech a skupinách koček s případnou větší fluktuací se může zvýšením obranyschopnosti jedinců snížit pravděpodobnost výskytu FIP:

Jednak se předpokládá celkové snížení virové nálože ve skupině, jednak se celkovým ozdravěním v důsledku lepší obrany před jinými infekcemi nebo autoimunitními nemocemi, obecně významně sníží vytváření podmínek pro imunosupresi, která je často otevřením brány pro FIPV do krve.

U koťat, která jsou nejohroženější skupinou kromě posílení buněčné imunity a tím i zlepšení specifické odpovědi při primoinfekci v 6. týdnu, může dojít při průběžném užívání ProBoost ®Thymic protein A po odchodu do nového domova s menší infekční náloží k úplné eliminaci enterálního viru a uchování určité rezistence po prodělané střevní nákaze.

Samostanou kapitolou jsou útulky a depozity pro opuštěná zvířata. Jsou zde často  přijímána zvířata ve špatném zdravotním a výživovém stavu, bezprizorní koťata s respiračními a očními infekcemi, oslabená parazity a podvýživou, týráním. Změněná situace po odchytu, nutná izolace v omezeném prostoru, manipulace, na kterou polodivoká zvířata reagují extrémním stresem … to všechno jsou faktory, které ještě zhoršují stav již tak dramaticky oslabeného imunitního systému. Mnoho zvířat se paradoxně zhorší klinicky po odchytu v důsledku stresu a dosud mírně nebo skrytě probíhající onemocnění se rozvinou v nečekaném rozsahu. Mnoho koček je infikováno viry způsobujícími imunodeficienci, jako je onemocnění FIV a FeLV. To všechno otevírá dveře infekci, která profituje z oslabení imunitního systému jakou je právě FIP.

Podpora adaptivní imunity ProBoostem v tomto kritickém období může pomoci efektivněji zvládnout léčitelná onemocnění, zkrátit nutnou dobu podávání léčiv a zejména předejít rozvinutí smrtelné felinní infekční peritonitity.

 

Uvádíme několik příkladů praktického efektu užívání ProBoostu v chovatelských stanicích, kde byl zaznamenaný zvýšený výskyt FIP.

Jména a kontakty na chovatelské stanice jsou autorovi známy, ale vzhledem k určitému stigmatu, které s sebou nese výskyt FIP v chovech a jednoznačnému respektování soukromí nebudou zveřejněny. 

Chovatelská stanice v Česku. V roce 2017 byl do chovatelské stanice importován chovný kocour ze zahraničí (Rusko). Ještě před tím, než byl využitý v chovu došlo k výskytu FIP u dvou koťat ve věku 8 a 7 měsíců v nových domovech. Tato koťata sice nebyla v přímém kontaktu s importem, ale vyskytovala se ve společné domácnosti. Množství případů v dalších letech eskalovalo do řádu desítek procent.  Vyskytly se úhyny celých vrhů i imunitně  oslabených mladých chovných zvířat. Většina přeživších koťat byla z bezpečnostních důvodů kastrována a zůstala v majetku chovatelské stanice, což je dlouhodobě neudržitelné z finančních a prostorových důvodů. Vážně bylo uvažováno o ukončení činnosti chovatelské stanice. Nemoc se projevila u přímých potomků importovaného kocoura i u zcela nepříbuzných jedinců. Po nasazení ProBoost ® Thymic Protein A, se za dva roky vyskytl jediný případ FIP, který byl vyléčen pomocí antivirotik.

Chovatelská stanice v Polsku zaznamenala abnormálně vysoký výskyt FIP podobně jako v předchozím případě. Po nasazení ProBoost ® Thymic Protein A se velmi dlouhou dobu nevyskytl žádný případ FIP. Preventivní podávání ProBoostu bylo přerušeno a v zápětí postupně došlo k opětovnému vzplanutí vysoké četnosti případů FIP.

Chovatelská stanice na Slovensku zaznamenala výskyt dvou případů FIP v jednom vrhu s odstupem několika měsíců. Po nasazení ProBoost ® Thymic Protein A se již další případ až do současnosti u žádných dalších koťat neobjevil i když spojení rodičů nemocných koťat bylo opakováno.

Chovatelská stanice v Česku, po importu ze zahraničí se objevilo několik případů FIP u koťat. Byly přeléčeny antivirotiky. Krátce po nasazení ProBoost ® Thymic Protein A v chovu onemocněl import. Byl vyléčen a k dalšímu výskytu FIP v chovu již nedošlo. Jako vedlejší efekt podání ProBoost ® Thymic Protein A hlásí majitel výrazné vymizení potíží s lehkými infekcemi očí, které dříve zazanamenával se zvýšenou četností.

Chovatelská stanice v Česku, pravděpodobně familiární výskyt FIP. Opakovaný výskyt u potomků jedné kočky. Po nasazení ProBoostu ®  došlo k výskytu jednoho případu FIP. Ostatní koťata jsou v pořádku. Majitelka referovala nepravidelné podávání na povrch tvarohu a některá slabší koťata se nemusela k TPA dostat v dostatečném množství nebo vůbec. Déle než rok se nevyskytl další případ FIP.

Analogické výsledky hlásí další chovatelské stanice na Moravě, v Praze, Plzni…..

Velice pozitivně vyznívá zpětná vazba o vlivu ProBoostu na zdraví koček v útulcích pro opuštěná zvířata.  Na základě kladného hodnocení a doporučení se zvyšuje zájem o užívání ProBoostu v tomto prostředí, kde je potřeba pomáhat oslabeným kočkám opravdu nejvíce.