FIV narušuje imunitní systém koček tím, že infikuje mnoho typů buněk, včetně CD4+ a CD8+ T lymfocytů, B lymfocytů a makrofágů. Ke konečnému kolapsu dochází vyčerpáním T-pomocných (CD4+) buněk. Během nemoci dochází k destrukci brzlíku.

Díky velké podobnosti FIV koček a HIV u lidí, což jsou choroby, které obě způsobují lentiviry a mají mnoho společných symptomů, se dostalo onemocnění koček do popředí zájmu vědců jako modelový organismus vhodný pro výzkum lidské nemoci. I díky tomu jsou dnes experimentálně používána moderní antivirotika vyvinutá na HIV s jistou mírou úspěšnosti i u koček nakažených virem felinní imunodeficience. (Raltegravir, Bictegravir, Tipranavir, RetroMAD1…).

Doufejme, že brzo se objeví stejně účinné antivirotikum, jaké dnes již zachraňuje životy statisícům koček nemocných infekční peritonitidou.

Druhou cestou, která je velmi účinná i u tak závažných onemocnění, jakými je rakovina v podobě biologické léčby, je ovlivnění sebezáchovných mechanismů vlastního imunitního systému nemocného zvířete. Tento vědecký přístup těží ze studia miliony let cizelovaných přirozených mechanismů, které udržují život na planetě i přes vzájemnou kompetici virů a živočichů.

Díky neuvěřitelným objevům na poli moderní imunologie v posledních několika dekádách se diametrálně změnily trendy současné medicíny.

Thymový glykoprotein TPA (=LCTI) byl studován právě na kočičím FIV modelu ve vztahu k humánnímu onemocnění AIDS. Díky tomu bylo zjištěno, že velmi zásadním způsobem přirozeně ovlivňuje průběh i prognózu onemocnění a v mnoha případech dokonce díky mobilizaci imunitních procesů došlo k úplné eliminaci virové infekce.

Dávkování:

Je nutné úzce spolupracovat s veterinářem a po celý život kočičího pacienta věnovat zvýšenou pozornost jeho aktuálnímu zdravotnímu stavu. Je zcela zásadní veškeré zdravotní komplikace v první řadě řešit dostupnou symptomatickou léčbou pod dohledem veterináře. Pokud má jakákoliv léčba vést k úspěchu, musí být komplexní a využít všechny možnosti, které má moderní veterinární medicína k dispozici. ProBoost není univerzální zázračný lektvar na všechny neduhy a i když je nesmírně účinný, je třeba postupovat racionálně a pokud kočička potřebuje řešit závažný zdravotní problém, je nutné jí poskytnout všechnu dostupnou léčbu. U tak závažné diagnózy, jakou je FIV není prostor na neuvážené experimenty. ProBoost působí na příčinu nemoci, její fyzické následky může mnohdy pozitivně ovlivnit také a urychlit uzdravení, ale bylo by například v případě bakteriální komplikace krajně nezodpovědné nepoužít antibiotika a podobně… V případě vážných zdravotních potíží je nutné pacienta stabilizovat všemi dostupnými prostředky. Další imunostimulanty nebo imunomodulátory je ale třeba používat s rozvahou a s ohledem na způsob, jakým zasahují do imunitních procesů a jakým způsobem mohou ovlivnit aktuální zdravotní stav. Není například rozumné stimulovat nespecificky imunitu, když má kočička vysoký titr protilátek proti FeCoV, nebo neuváženým výběrem imunostimulantu prohloubit chybnou autoimunitní  reakci.

Původní studie uváděla mnohaletou bezpříznakovou remisi po třech iniciačních injekčních dávkách a poté měl být LTCI individuálně aplikován jednou za jeden až dva měsíce, v praxi byly mnohdy nutné aplikace i v kratším intervalu, například v těžkých případech jednou týdně, vždy tedy individuálně podle stavu pacienta. 

Dávkování ProBoostu, doporučují veterináři pro dospělou kočku se zdravotními problémy půl sáčku na den, lépe ve dvou dávkách po 12 hodinách a po čtvrtině sáčku. Nástup účinku trvá trochu déle, než při injekční aplikaci T-Cyte, ale TPA je v krvi poměrně stabilní a tak stačí po menších dávkách průběžně doplňovat k zajištění dostatečné koncentrace pro potřeby aktivace lymfocytů a vyvolání apoptózy nakažených buněk. Jakmile je zvíře po několika týdnech stabilizované, stačí udržovací dávka, která závisí na posouzení zdravotního stavu konkrétní kočičky, zejména vyhodnocení krevního obrazu – hladina bílých krvinek…. Doporučujeme dále pokračovat alespoň v minimální udržovací dávce, která závisí na posouzení individuálního zdravotního stavu a může být například čtvrt sáčku na den nebo jednou až dvakrát týdně. I zcela zdravému jedinci je podávání TPA každý den pro posílení imunity prospěšné, nehrozí předávkování, takže po prodělání tak závažné infekce, jakou je FeLV nebo FIV je určitě na místě pokračovat v podávání TPA ve frekvenci, která je v podstatě na rozhodnutí majitele ideálně po konzultaci s veterinářem, který vyhodnotí kondici pacienta. V průběhu života se může s dávkou pracovat podle konkrétní situace. Pokud se výsledky zhorší, nasadí se vyšší dávka, pokud budou výsledky excelentní, může se podpora imunity pacienta snížit na minimum. Pokud běží současně nějaká vážná autoimunita, může být dávkování klidně jeden nebo dva sáčky na den. Každý majitel musí sledováním odpovědi na imunostimulaci “vytitrovat” optimální dávkování pro vymizení potíží.

V počátečním stádiu infekce doporučujeme podávat lépe půl nejméně čtvrt sáčku na den a průběžně po několika týdnech nebo měsících po konzultaci s veterinářem provést laboratorní ověření průběhu infekce v naději, že se nad nemocí podaří zvítězit. Tento proces může trvat týdny nebo i měsíce či roky. Je třeba se ozbrojit trpělivostí a vytrvat v naději, že silná imunita podpořená ProBoostem přesně na správném místě sama dokáže nad nemocí zvítězit. Vyšší pravidelné podávání ProBoostu je možné také pokud se chceme pokusit zmírnit nebo potlačit průběžné komplikace onemocnění, jako je velmi častá gingivostomatitida a podobně.

Samozřejmě je nasnadě užitečná možnost kromě podávání ProBoostu i doplnění léčby o další léčebné a nutriční přípravky a další produkty na podporu imunity, jako jsou betaglukany atp.

V rámci léčby imunodeficientních pacientů FeLV, FIV, po terapii FIP jsou často používány podpůrné prostředky bez lékařského předpisu. Důrazně varujeme a  vždy u tak vážné nemoci doporučujeme konzultaci s odborníkem. Jak už poznali pejsek s kočičkou, když pekli dort, i všeho dobrého může být příliš.

Imunoglukany, což je komplex polysacharidů s účinkem na nespecifické imunitní procesy, lze samozřejmě doporučit. Pokud zvolíte variantu sirupu s přidávaným vitamínem C, je třeba jisté opatrnosti. Chronická aplikace vitamínu C ve vysoké dávce může významně okyselit moč a vzniknou tak problémy s oxaláty. V přiměřeném množství lze vitamin C samozřejmě i dlouhodobě jednoznačně doporučit. Dlouhodobá trvalá stimulace nespecifické imunity předkládáním těchto imunogenních biologicky aktivních polysacharidů může časem vést k vyčerpání a poklesu výsledného efektu, proto je lépe užívání vždy na určitou dobu přerušit. 

Hojně jsou v dobré víře používány a doporučovány různé produkty z bylinek atp.  Hlavně u chronických pacientů před dlouhodobým podáváním se vší důrazností varujeme! Je třeba si uvědomit, že výtažky z rostlin jsou vlastně léky přírodního původu a jako takové se musí používat s rozvahou a vždy po konzultaci s odborníky. Krátkodobě a v přiměřeném množství jsou nesmírně užitečné, vždy ale s ohledem na znalost vedlejších rizik a nežádoucího působení. 

Několik příkladů rostlin, které jsou součástí bylinných preparátů doporučovaných u kočiček s FIV a FeLV na posílení imunity:

Aloe vera je klenot mezi léčivými rostlinami. Je dobře si ale zjistit, zda výrobek má certifikát o původu (IASC). Rozdíl mezi aloe, které vyrostlo na speciální půdě ve specifických přírodních podmínkách a kdekoli jinde může být takový, jako mezi marihuanou a technickým konopím. Kromě toho, že určité části listu jsou toxické a silně projímavé, není vhodné použití u pacientů s cukrovkou, před operacemi – vyšší krvácivost, u srdečních onemocnění také pozor – zvyšuje tepovou frekvenci, což může kardiaka zabít. U onemocnění HCM, které se u koček vyskytuje celkem často nebo při myopatii způsobené virovou infekcí (například FIP) může vyvolat fatální komplikace. Dále je ve hře problém se žlučníkem, poškozením žaludku a u koček obecně velmi citlivých na poškození ledvin může být příčinou jejich selhání.

Kukurma, resp. kukurmin v ní obsažený je nesmírně prospěšný a účinky na imunitu zejména u FeLV a FIV infekcí jsou vědecky potvrzené. I tady však pozor. Kromě toho, že může vyvolat alergii, může při dlouhodobém užívání způsobit zažívací potíže, zvracení, intoxikaci jater a průjem. Vyšší dávka může stát za vznikem vředů.

Třezalka tečkovaná by neměla být podávána kočkám, na které může dopadnout sluneční záření, nesmí ven, ani do voliéry nebo k oknu bez zatemnění. Způsobuje totiž přecitlivělost pokožky a vážné spáleniny hlavně na méně osrstěných částech těla. U plemen jako je sphynx atp. je z tohoto důvodu kontraindikována. Kromě toho opět při delším užívání hrozí šedý zákal, vysoký cholesterol, poškození jater, poruchy spánku, nedoporučuje se diabetikům a velice rizikové je užití u kardiaků. I zdravým kočkám může vyvolat poruchy srdečního rytmu..

Pokud budou produkty tohoto typu na vlasní nebezpečí užívány s vědomím všech rizik souběžně s ProBoostem, nelze jejich nežádoucí působení přičítat TPA, ale pouze těmto produktům. Souběžné používání lze doporučit pouze krátkodobě například během stabilizační fáze nebo samozřejmě opakovaně formou ozdravné kůry a se zřetelem na jejich vliv na další onemocnění pacienta (cukrovka, nemoci srdce, jater, ledvin…). Jedině tak mohou být opravdovou a účinnou pomocí pro nemocná zvířata a předat jim z přírody svým prostřednictvím jen to pozitivní. 

 

O tom, že podávání TPA významně ovlivňuje kvalitu života i celkovou prognózu nemocných koček není pochybnost, protože pod vedením veterinárních lékařů touto terapií prošly zejména v USA, Kanadě a ve Velké Británii tisíce kočičích pacientů. Prakticky všem kočkám prospívá podávání ProBoostu, Thymic Protein A ke zlepšení celkového zdravotního stavu a utlumení autoimunitních i infekčních komplikací, které s sebou přináší jejich imunosuprimovaný stav. V některých případech zejména v počátečním stádiu, kdy nemoc ještě příliš nezdecimovala obranyschopnost a u mladých zvířat došlo k vymizení viru z těla.

Mnoho let byl v zahraničí používán injekční produkt T-cyte s účinnou látkou LTCI. ProBoost je plnohodnotná náhrada se stejnou účinnou látkou, ale rozdílnou formou podání, tedy nikoliv injekčně, ale perorálně. Thymic Protein A, zkráceně TPA, je jiným pojmenováním téže účinné látky v ProBoostu, která se v případě T-cyte jmenuje Lymphocyte T-Cell Immunomodulator, zkráceně LTCI. Výrobcem je stejná firma, která je držitelem patentů a odborným garantem a objevitelem je imunolog Dr. Terry Beardsley. Z hlediska účinnosti vzhledem k onemocnění je perorální a injekční podávání rovnocenné. TPA v krvi a lymfě přetrvává poměrně dlouho, takže i když při průchodu trávícím traktem dochází k jisté destrukci, do krevního oběhu pronikne dostatek intaktních molekul, aby zajistilo požadovaný efekt. Je třeba oproti injekční formě vyšší frekvence aplikace, zejména v počátečním období, aby byla nastavena a udržena stabilní dostatečná nabídka molekul TPA v krvi.

Mechanismus působení TPA v těle infikované kočky je velmi komplexní, složitý a probíhá na mnoha úrovních.

Pochopitelně je třeba začít od počátku, tedy situací před infekcí.

Pokud se zdravá kočka setká s infekcí, má velmi silný obranný mechanismus, jak potlačit nemoc ještě před jejím propuknutím. Pravděpodobnost, že propukne akutní fáze infekce se výrazně zvyšuje, pokud imunitní systém souběžně bojuje s dalšími chorobami, které odčerpávají drahocené síly. Je tedy na místě u zvířat, která žijí z pohledu možné infekce rizikovým způsobem života smysluplně posilovat imunitu a udržovat je v dobrém zdravotním stavu. TPA pochopitelně není jedinou možností, jak tohoto stavu dosáhnout, nicméně může být vynikajícím i jediným preventivním ochranným prostředkem například u venkovních koček, hlavně nekastrovaných kocourů, u koček ve skupinách s výskytem FIV apod. Proč je tomu tak bude vysvětleno pokud možno velmi zjednodušeně v následujícím textu.

V akutní fázi infekce a během dalšího kvazi bezpříznakového období je reálná šance při mobilizaci imunity infekci eliminovat. Čím déle nemoc trvá, tím je tato možnost méně pravděpodobná. Virus napadá buňky imunitního systému a to zejména T a B lymfocyty. Postupná likvidace těchto buněk souběžně s destrukcí brzlíku vede ke kolapsu imunity v terminální fázi. Proces, k němuž dochází a to, jakým způsobem do něj může zasáhnout podávání TPA a zvrátit nebo alespoň zlepšit prognózu je stručně a snad jednoduše vysvětleno v následujícím textu psaném kurzívou.

Hlavní buňky adaptivní imunity, tedy T lymfocyty vznikají v kostní dřeni. Nejsou ale funkční, dokud nejsou selektovány tak, aby nenapadaly vlastní tkáně těla, k čemuž dochází v brzlíku. Během nitroděložního vývoje a brzo po narození a v raném mládí je vytvořena zásadní zásoba těchto tzv. maturovaných – vyspělých a funkceschopných lymfocytů. Jak organismus stárne, nově vyškolených lymfocytů dramaticky ubývá. V brzlíku/thymu se naučí poznávat „své“ od „cizího“. Ty buňky, které to nedokážou a reagují na „své“ musí zahynout. Přežije jen malé procento „vyškolených“ maturovaných T lymfocytů, které pak tvoří v těle (uzliny, slezina) doživotní zásobu „Blanických rytířů“, kteří po aktivačním signálu povstanou, rozmnoží své řady a spustí nevídaný útok a zničí všechny viry i napadené buňky, v jejichž nitru se viry skrývají. Co nastane po infekci virem felinní imunodeficience. Virové partikule selektivně napadají právě imunokompetentní buňky, kromě CD4+ helper buněk také CD8+ cytotoxické a další T a B lymfocyty a také například makrofágy. Tedy celý buněčný arzenál nejúčinnějšího obranného mechanismu těla, specifické adaptivní imunity. Tělo nemá jinou možnost obrany, než ničit vlastní napadené imunitní buňky. Dokud trvá infekce krátce a brzlík ještě plní svou úlohu, může tělo zničené buňky nahrazovat, ohromná zásoba maturovaných lymfocytů v uzlinách ubývá jenom pomalu a nemoc tak postupuje pouze pozvolna. Čím déle však trvá, tím méně zdravých krvinek zbývá. Kostní dřeň se vyčerpává, protože kromě doplňování krvinek zničených virem FIV musí vyrábět další a další krvinky pro boj s oportunními infekcemi. Brzlík degeneruje jak věkem, tak v důsledku destrukce virem FIV. Nové lymfocyty již nedospívají a jejich zásoba v mízním systému se postupně vyčerpává. Navíc díky regresi brzlíku již nedochází k syntéze informačních molekul, transmitterů, které se na aktivaci čekajících naivních lymfocytů v mízních uzlinách podílejí a tělo boj s virem v důsledku absolutního vyčerpání vzdá. Nemá dostatečný potenciál pro boj s infekcemi všeho druhu a navíc dochází k chybám, protože kolabuje i řídící a kontrolní funkce zprostředkovávaná T lymfocyty a autoimunitními procesy tělo dokončí celou zkázu. Některé buňky se vymknou kontrole a začne maligní proces, který nemá kdo zastavit.

Je naprosto fascinující, že tělo disponuje schopností tuto apokalypsu zvrátit. Ne jedinou, ale jednou z velmi dobrých cest je včasná aktivace spících naivních T lymfocytů pomocí thymového glykoproteinu A. Probuzení více CD4+ lymfocytů násobně zesílí aktivitu organismu v boji proti virové infekci. Proč to neudělá sám, bez vnější stimulace nadbytkem stimulačních molekul? Prostě proto, že tělo tímto způsobem reaguje na chronické infekce. Aktivita obranných mechanismů se s přechodem do chronicity zmenšuje. Velmi vzdáleně a se značnou mírou nadsázky lze tento stav přirovnat k habituaci na podněty, která se často vykládá na příkladu hlemýždě, který po každém otřesu schová tykadla. Pokud se ale otřesy opakují příliš dlouho, hlemýžď je začne ignorovat. Navíc tělo si nemůže dovolit komfort vyčerpat všechny zdroje najednou, protože musí zajistit mnoho dalších ochranných funkcí. S tím také počítá dlouhodobá virová strategie přežití. Zničením svého hostitele během akutní fáze infekce by zlikvidoval i sám sebe. Proto je pro přežití a šíření viru výhodnější chronické perzistování a vytěžení hostitele pomalu, ale účinným způsobem díky utlumení jeho obranné aktivity.

Po aktivaci CD4+ dojde k celé kaskádě dějů, které mohou celý destrukční proces zastavit nebo dokonce zvrátit. CD4+ po obdržení signálu od buněk imunitního systému, které se setkaly s virem FIV projdou aktivačním procesem, na němž se podílí TPA. Z některých aktivovaných buněk se stanou CD4+ Th1 lymfocyty, z některých Th2. Oba typy se ujmou své příslušné řídící funkce. Kromě vysílání informačních molekul s příkazy dochází k multiplikaci a klonování svých funkčních kopií, které zesílí naléhavost vysílaných informačních signálů jejich množstvím. Díky tomu dojde k aktivaci CD8+ cytotoxických lymfocytů, které začnou vyhledávat a doslova rozpouštět napadené buňky. CD4+ Th2 lymfocyty aktivují B lymfocyty, které začnou produkovat specifické protilátky. Virové antigeny označené protilátkami se tak stanou atraktivní pro celou armádu fagocytujících buněk. Další instrukce dostane kostní dřeň. Je třeba tvořit nové bílé i červené krvinky.. naroste počet NK buněk a dalších krevních elementů. Jako třešinka na dortu je informace, kterou předává napadeným bílým krvinkám TPA. Po obdržení tohoto signálu napadené buňky, které mají uvnitř svého jádra včleněnou virovou informaci a slouží jako výrobní továrna produkující nové a nové virové partikule, uposlechnou příkaz a zahájí proces apoptózy, tedy jakési řízené sebevraždy. Zdravé buňky TPA v tomto smyslu nijak neovlivní, takže se dál mohou podílet na ozdravném procesu.

Celý právě popsaný proces je ještě mnohonásobně složitější, protože jedna akce má za následek několik možných reakcí v závislosti na okolnostech a je několikastupňově zpětně kontrolovaná nejen imunitním systémem, ale i informacemi z dalších funkčních systémů těla. Imunitní systém neexistuje sám, izolovaný od ostatních životních procesů, ale přijímá a vyhodnocuje ohromné množství informací ze všech stran.

Výsledky experimentů, které potvrzují úlohu brzlíkového proteinu A v organismu jsou uvedeny v kapitole  s názvem Články. Informace o úloze CD4+ Th lymfocytu v imunitním systému v článku Thymic Protein A aktivuje naivní CD4+Th Lymfocyty. Vliv TPA na buněčnou apoptózu v článku: Thymic Protein A stimuluje apoptózu maligních a infikovaných buněk. Ovlivnění hematopoézy popisuje článek Thymic protein A stimuluje hematopoézu všech krevních elementů. Výsledky některých experimentů a review shrnující získané poznatky vlivu TPA/LCTI na imunodeficientní kočky naleznete v odkazu níže.

Výsledky některých vědeckých experimentů jsou popsány v článku :

 

CO JE THYMIC PROTEIN A?
  • TPA působí jako diferenciační signál k zahájení dozrávání (iniciace maturace) thymocytů, což jsou prekurzory CD4+ T lymfocytů, které vznikají v kostní dřeni. V důsledku tohoto diferenciačního a selekčního procesu vznikají funkční naivní CD4+ Th lymfocyty (zralé „klidové“ CD4+ Th lymfocyty, které dosud neprošly aktivačním procesem po prezentaci antigenu) a signifikantně se tak zvýší jejich množství na periferii. Zároveň v dalším stupni TPA stimuluje jejich aktivaci a diferenciaci směrem k Th1 imunitnímu buněčnému typu protivirové aktivity. Aktivovaný lymfocyt okamžitě začne vysílat chemické posly nesoucí instrukce k ostatním buňkám, začne klonovat sám sebe a tak zvýší počet řídících důstojníků imunitní armády. Vysílá velmi speciální signály, které vedou k cílenému vyhledávání a likvidaci buněk napadených virem i virových partikulí samotných. Při správně nastavené imunitní reakci je tento proces komplexní a obrana je aktivována z mnoha směrů. Významný efekt podávání TPA tomto konkrétním případě je i v tom, že pozitivně posiluje právě tu část imunitního systému, který virus napadá a ničí.
  • Aktivace cytotoxických CD8+ T lymfocytů, k níž dochází po podání TPA (aktivace Th1 diferenciace) vede k likvidaci napadených buněk i s virem uvnitř. CD8+ lymfocyt napadenou buňku doslova rozpustí, stejně jako pavouk mouchu. Je tak rychle zastavena produkce nových virových partikulí.
  • V řetězci signálů vyslaných aktivovanými CD4+ Th1 lymfocyty se zvyšuje jejich působením i množství a aktivita dalších imunitních buněk, jako jsou NK buňky (přirození zabijáci), makrofágy a dendritické buňky, které se podílejí na boji s infekcí jiným způsobem. Zároveň dojde k aktivaci produkce všech krevních elementů a to specificky v závislosti na jejich aktuální depleci. Interleukinová signalizace ovlivňuje produkci jak červených a bílých krvinek, tak i krevních destiček. Doplnění deficitu některých krvinek pak vede k násobně vyšší efektivitě boje s infekcí, ale také k regeneraci poškození, která nemoc způsobila. Stimulace kostní dřeně k produkci všech typů krvinek, kterou přes několik regulačních stupňů vyvolává TPA je účinným mechanismem kompenzace anemie a posílením buněčné imunitní reakce na nemoc.
  • Th1 typ diferenciace je kromě aktivace a proliferace CD8+ T lymfocytů rovněž zodpovědný za produkci interferonu γ, TNF-β, IL-2 a IL-12 a maximalizaci účinnosti zabíjení u makrofágů. Dochází k podpoře produkce IgG (opsonizující protilátky). IFN-γ zvyšuje produkci IL-12 dendritickými buňkami a makrofágy a skrze pozitivní zpětnou vazbu, IL-12 stimuluje produkci IFN gama v Th lymfocytech a tím podporuje diferenciaci v Th1 lymfocyty. IFN-y také inhibuje produkci IL-4, čímž inhibuje vznik Th2 lymfocytů.
  • Celý tento proces není chaotický, ale podléhá přísné zpětné vazbě, aby nedošlo k přehnané škodlivé autoimunitní destrukci. Kromě inhibičního působení cytokinové signalizace kontroluje aktivitu Th lymfocytů i Tc lymfocytů regulační podskupina Treg lymfocytů. TPA jak již bylo uvedeno stimuluje maturaci thymocytů na naivní Th0 lymfocyty, které jsou přímými prekurzory Treg lymfocytů. Touto cestou tedy posiluje zpětnou kontrolu, aby nedošlo ke škodlivému vychýlení imunitní odpovědi.
  • CD4+Th lymfocyty mají zásadní roli v procesu, který působí proti tzv. vyčerpání T buněk u chronických virových infekcí, jakými jsou jak FeLV tak FIV. Vyčerpání může být spuštěno celou řadou faktorů jako je například přetrvávající dlouhodobé vystavení antigenu (= viru) a ztráta pomoci od CD4+ Th lymfocytů (například i jejich ničením virovou infekcí, k níž u obou onemocnění dochází). Vystavení antigenu má také efekt na průběh vyčerpání, jelikož delší vystavení nebo vyšší množství antigenu má za následek zhoršení vyčerpání. Pro rozvinutí vyčerpání je třeba kontinuální vystavení antigenu po dobu alespoň 2-4 týdnů. To znamená, že čím silnější je chronická infekce a čím déle trvá, tím více paradoxně slábne reaktivita imunitního systémuStimulace CD4+ Th lymfocytů pomocí TPA výše zmíněnými mechanismy může tento stav resetovat a vrátit sílu imunitní reakci na infekci. Proto má ohromný význam podávání TPA i během bezpříznakových relativně neškodných fází infekce.
  • Tento mechanismus není výmyslem člověka, ale funguje v přírodě miliony let. TPA není nějaký umělý chemický prostředek, který může napáchat více škody než užitku se spoustou vedlejších nežádoucích účinků. Při podávání TPA za téměř třicet let nebyly zaznamenány žádné nežádoucí účinky.